Tentokrát testujeme odolnost Foga proti zábavní pyrotechnice, výbušninám, tedy rozžhaveným kovům s vlastními okysličovadly. Trošku se toho obávám, tyhle věci mají slušný tepelný výkon, navíc vlastní kyslík, takže je nelze uhasit. Cílem však je zjistit, kolik času navíc dokáže Foga zajistit. Kdy to byly desítky vteřin, už je to výhra.
Jako už tradičně, opět jsme se celý tým vydali do vojenského polygonu do Bučovic, kde jsme opět hledali limity naší Foga. S Michalem s sebou bereme kameramana Rostislava Málka , fotografa Jiřího Kneipa, našeho vědce Milana Jakubka, PhD z BIOCEV – Biotechnology and Biomedicine Centre of the Academy of Sciences and Charles University a zkušebního technika Bc. Lukáše Blahu z SZÚ, s. p.. SZÚ – Engineering Test Institute.
Začínáme se zábavní pyrotechnikou, jakmile zahoří v interiéru, způsobí zkázu a hoří a hoří. Když na ty efekty člověk kouká na silvestra, je to jaksi něco jiného, než když mu to zahoří v nechtěnou chvíli na špatném místě. Pak je to hoření nekonečné.
Nachystali jsme aparaturu, Foga je položená na kovové mřížce, pod ní je postavený vulkán pyrotechnická nálož 350g, kategorie F3, který se zapaluje. Jakmile vulkán chytne, pouštíme stopky a měříme teploty nad špičkou vulkánu a z druhé strany nad Foga. Doba hoření je asi 50 vteřin. Teploty atakující Foga na jejím povrchu se špatně měří, záleží zda se rozžhavená částice dotkne teplotní sondy. Teplo, které vulkán vyvíjí je značné, odpálili jsme sondu, která je odolná teplotám do 1300°C. Očekáváme teploty kolem 2000°C.
Každopádně, světe div se,Fogatomuto náporu odolala. Závěr protokoluSZÚ – Engineering Test Instituteje „neprohořela„. U hořící pyrotechniky došlo k jejímu dohoření pod dekou. Tím bylo dosaženo odstínění tepla, plamenů a následného šíření ohně. Foga zafungovala jako nepropustný tepelný štít a mechanická bariéra. Na povrchu tkaniny byl znatelný nános dopadajících částic, které byly na tkanině ochlazeny.
U hořící pyrotechniky došlo k jejímu dohoření pod dekou. Tím bylo dosaženo odstínění tepla, plamenů a následného šíření ohně.
Aby toho nebylo málo, pak jsme si vzali do parády výbušniny. Vytvořili jsme směs hořčíku, hliníku a okysličovadla ve formě manganistanu draselného. Odpalování jsme provedli z bezpečné vzdálenosti, místo zápalných šňůr jsme použity prskavky.
Tady už byl proces hoření velmi rychlý, asi dvě vteřiny. Ale posuďte sami, vizuální efekt par excellence. Obrovský ohnivý oblak s lítajícími rozžhavenými částicemi hliníku a hořčíku do všech stran. Hned jsme s k aparatuře slétli s obrovskou zvědavostí, jak vypadá Foga. Naše radost je evidentní, Foga je úplně neporušená a všechny odlétnuté částice byly ochlazené a ulpěly na povrchu. Skrz neprošla ani jedna. Foga nebyla ani zpečená, nejevila žádné známky poškození. Byla celá mokrá.
Na povrchu tkaniny byl znatelný nános dopadajících rozžhavených částic, které byly na tkanině ochlazeny. Žádná neprošla skrz. Foga dokonale zafungovala jako ochranný štít a to jsme chtěli!
Foga zbránila odlétání rozžhavených úlomků kovu a absorbovala teplo z hoření kovů. Tvořila nepropustný tepelný štít a mechanickou bariéru, kdy odolala samotné detonaci a rozžhaveným částicím, které nepropálily vrstvu tkaniny ani ji neporušily. Na povrchu tkaniny byl znatelný nános dopadajících částic, které byly na tkanině ochlazeny. Tím bylo dosaženo odstínění tepla, plamenů a následného šíření ohně a průletu rozžhavených částic.